Pater Karel Dvorský (1918-2000)

O sobě téměř nikdy nevyprávěl. Historie jeho života až do jeho přeložení na Tetín je proto poskládána ze střípků vzpomínek jeho blízkých. Další vyprávění je již na základě mé osobní zkušenosti a týká se období po roce 1983.



Foto z novinového článku (po r. 1989)

Pater Karel Dvorský byl vychován jako sirotek v dětském domově. V mládí měl rád hudbu a sport. Na kole procestoval velkou část naší vlasti. Vystudoval gymnázium a kněžský seminář. Na varhany hrál zdatně již v semináři, což dosvědčuje následující příhoda: Z mladistvé rozpustilosti při doprovodu seminární mše zkusil jednou transponovat každý zpěv písně o půltón výše, takže při posledních slokách si hlasivky seminaristů doslova "sáhly na dno". Často chodil poslouchat varhaníky do Emauz, měl ovšem rád i další pražské nástroje. O zvuku varhan u sv. Jakuba se vyjádřil slovy: "tekuté stříbro" (mínil stav před generální opravou, poté již podle něj varhany svůj krásný zvuk ztratily).

Svoje kněžské působení začal v Praze - Libni. Pro velikou popularitu byl však komunistickým vedením perzekuován a nakonec odsunut mimo Prahu - na Tetín. Tetín proslul (podle jeho vyprávění) velmi ranným založením komunistické strany - ještě dříve, než v Praze U kaštanu. Do vedení byli vybráni: předseda, pokladník a kat. Dalšímu působení strany zabránilo četnictvo a vedení pozatýkalo. V této oblasti měl tedy Karel Dvorský strávit zbytek svého kněžského působení.

Nebýt hojných návštěv poutí na svátek svaté Ludmily, ocitl by se na Tetíně v úplné izolaci. Před rokem 1989 zde bylo obvyklé, že mši svatou ve všední den navštívila pouze jedna osoba. Když jsem se tázal, co bude dělat, pokud nepřijde nikdo, odpověděl: "normálně sloužit, vždyť je to přece Bohoslužba". K farnosti Tetín dostal později i farnost ve Svatém Janu pod Skalou. Tam se lze nejrychleji dostat pouze přes Beroun - je to zhruba 8 kilometrů přes kopce. Nejprve do "Jána" dojížděl na starém motocyklu, v pozdějším věku pak často chodil tuto trasu dvakrát týdně pěšky. Není úplně přesné použít slovo chodil. Kvůli obvyklému zpoždění nezřídka posledních 5 kilometrů klusal. Přesto se mu snad nikdy nepodařilo začít mši svatou včas, a to ani na Tetíně, kde měl z fary ke kostelu 30 metrů. S humorem jeho vlastním říkával, že začínáme mši po starořímském způsobu: "až se sejdem". Jeho kázání byla opravdovým požitkem a přispěla k nejednomu obrácení.



Kněžský hrob v Praze na Olšanech, kde odpočívá i P. Karel Dvorský

Na faře se žilo dosti skromně. V jediné vytopené místnosti (kuchyně s kamny zn. Petra) bylo podle mého odhadu méně než 20 stupňů Celsia. Celoročně se spalo v nevytápěných místnostech. Pater byl velkým ctitelem Panny Marie a sv. Terezie z Lisieux. Podle toho též vypadal jeho život. Za více než patnáct let co jsem jej znal, si ani jednou nepostěžoval, neposteskl, nezanadával, nikdy nezvýšil hlas. K lékařům (včetně zubaře) nechodil. Nepoužíval brýle, možná ani vhodné neměl. Když mu zeslábl zrak, přepsal si ručně celý misál na větší písmo. Všechny nepříjemnosti, včetně svého "vyhnanství" i těžkých zdravotních potíží snášel bez jediného trpkého slova. Nebyl ovšem žádný introvert. Byl velice hovorný, vtipný a ke všemu, včetně svých těžkostí, přistupoval s laskavým humorem a nadhledem. Byl velice sečtělý a plný encyklopedických znalostí. Pokud si nebyl jistý a chtěl ověřit nějakou informaci, začal se přehrabovat v četných truhlách a skříních přecpaných knihami a informaci rychle objevil.

Pater Karel Dvorský byl zručný varhaník. Skladby obtížnosti velkých preludií J. S. Bacha byl schopen smysluplně zahrát z listu. Svoje hudební nadání však využíval téměř výhradně k výuce amatérských varhaníků a psaní jednoduchých not pro jejich potřebu. Měl rád kompletně "ozvučenou" Bohoslužbu, proto psal doprovody prakticky ke všemu, co je povoleno při mši zpívat. Jednou jsem potřeboval doprovod k nějaké cizokrajné písni. Píseň jsem mu zapískal (na pusu) a on mi ji zapsal do not i s doprovodem. Řadu nápěvů zkomponoval sám (žalmy, antifony a jiné drobné kousky, které nebyly v té době ještě běžně k dispozici a dnes už pro změnu nejsou vůbec). Ze starých kancionálů vybíral pro své varhaníky hodnotné (mnohdy zapomenuté) písně. Svým příkladným skromným a optimistickým životem dosáhl již během svého života u svých blízkých pověsti světce. Proto myslím, že všichni varhaníci mohou s důvěrou doufat v jeho přímluvu.

Aby byla jeho práce k většímu užitku, pokusím se ji postupem času digitalizovat a volně zpřístupnit na tomto webu. Doprovody jsou určeny zejména těm varhaníkům, kteří neumí ještě zdatně hrát a improvizovat. Hudební úroveň je přesto tak vysoká, že zaručuje důstojný doprovod celé mše svaté.

Co může varhaník získat:

  • krátké, tematické předehry a dohry k písním;
  • krásné historické písně;
  • všechny písně rozepsané tak, že je lze současně hrát a zpívat;
  • další "neohrané" nápěvy žalmů a antifon (z tvorby P. Dvorského);
  • všechny doprovody upravené tak, aby je bylo možné snadno hrát bez pedálu;
  • veškeré harmonizace snadněji hratelné, než v obvyklých doprovodech.

S čím se musí varhaník smířit:

  • že bude nucen naučit se číst ručně psané noty (to se mu ovšem může hodit celý život);
  • že si bude muset doprovody sám vyhledat a vytisknout;
  • že mu šéf může "vynadat" za to, že je při mši "příliš mnoho hudby".

Jan Otcovský

Noty ke stažení

Antifony a žalmy jsou od P. Dvorského (psal si je proto, že byl nespokojen s dostupnou produkcí), u písní téměř vždy uvádí zdroj. Co se zpívá z misálu (např. preface), je obvykle podle latinské mše. Doprovody písní jsou snadno hratelné a jsou rovněž od P. Dvorského.

Advent
Adventní písně s předehrami a dohrami a roráty (tify v archivu ZIP). Zde můžete mrknout na obsah - 1. část (mešní písně) a 2. část (roráty), který najdete rovněž v archivním souboru.

Postní písně
Postní písně jsou z praktických důvodů rozděleny do dvou ZIP archivů, ale noty dohromady tvoří jeden celek:
postní písně - 1. část
postní písně - 2. část - popeleční středa, květná neděle a triduum
Obsah je také součástí 1. archivu, ale chcete-li se napřed podívat, co tam je, klikněte si.

Velikonoce
Velikonoční písně (gify v archivu RAR) - aneb vše, co potřebujete k doprovodu mše v době velikonoční. Je tam mj. skvostná velikonoční sekvence (str. 14-15) a pár málo známých (pěkných) písní.

Svatodušní písně a sekvence
Svatodušní písně a sekvence (gify v archivu RAR) - svatodušní písně i s předehrami, žalm, svatodušní sekvence, chorální nápěvy

Písně obecné a příležitostné
Písně obecné a příležitostné (gify v archivu RAR) - kancionálovky i méně známé písně.

Antifony a aleluja
Jsou řazeny abecedně dle počátečního písmene verše: